Co je příčinou a co následuje?

Nejčastějším původcem bakteriálního zánětu mozkových blan u dětí i dospělých je pneumokok, který se do oblasti mozku obvykle dostává ze středního ucha nebo vedlejších nosních dutin.

Rané příznaky zánětu mozkových blan mohou připomínat chřipku. Jsou to zejména:

Pokud si myslíte, že pneumokok se vás netýká a očkování je zbytečné, pak se mýlíte. Vakcína může mnohdy zachránit i život, zvláště patříte-li do některé z rizikových skupin populace. Jde o kategorie osob, u kterých je pozorován častější výskyt nebo horší průběh pneumokokových onemocnění. Kdo mezi potencionálně ohrožené patří? 

Slezina odstraňuje z krevního oběhu poškozené červené krvinky. Zároveň brání tělo před infekcemi, jež se krví mohou šířit. Bez dobře fungující sleziny se i malá infekce může rozvinout v život ohrožující stav nazývaný sepse. Očkování proti nakažlivým onemocněním tedy může představovat život zachraňující prevenci.

Pneumokokové infekce způsobuje bakterie Streptococcus pneumoniae. Ta napadá různé části těla a vyvolává tak odlišná onemocnění, jako jsou:

1. Zabíjí ve velkém

Každých 20 vteřin si zápal plic vyžádá život jednoho dítěte z rozvojové země. Počítáte správně, každý den tak tomuto onemocnění podlehne 4300 dětí ve věku do pěti let. Přitom jde o chorobu, která je řešitelná - lze očkovat či nasadit antibiotika. Což potvrzují statistiky z rozvinutých zemí. Zde zemřou na zápal plic jen dvě děti denně.

Kontrola očkovacího průkazu

Před plánovaným těhotenstvím je rozumné projít si očkovací průkaz a ujistit se, že máte všechna základní očkování. Na co se zaměřit?

Pneumokokové infekce jsou způsobeny bakterií Streptococcus pneumoniae. Může napadnout dýchací ústrojí, nervovou soustavu i krevní oběh a vyvolat řadu závažných obtíží. Přestože nákaza může postihnout kohokoliv, určité skupiny populace jsou považovány za rizikové. Patří mezi ně: 

Postrach chudých i bohatých

Na celém světě zápal plic každoročně zabije téměř 1 milion dětí do 5 let. To je víc, než kolik zvládne jakékoli jiné infekční onemocnění, včetně HIV, malárie nebo tuberkulózy. A to jsou velmi rozšířené nemoci, v podmínkách rozvojových zemí často prakticky neléčené. Zápal plic však rozhodně není problémem, který by se týkal jen a především zemí třetího světa. Každý rok mu například podlehne i zhruba 50 000 obyvatel Ameriky – tedy země, která je, co se hygieny týká, na velmi vysoké úrovni.

Dodržovat striktní klidový režim a omezovat se v běžných denních aktivitách není po očkování nutné. Jen je vhodné se minimálně na jeden den po vakcinaci vyvarovat zvýšené fyzické aktivity (např. sportovním závodům, posilování apod.). Přílišné fyzické zatížení však pro každého z nás znamená něco jiného a je nutné ho posuzovat případ od případu. Pro mladého, trénovaného sportovce je běh na tři kilometry srovnatelnou zátěží jako pro staršího, nemocného člověka cesta do obchodu a zpět.