Pneumokoková onemocnění jsou zákeřná. Koho nejvíce ohrožují?
Pneumokok neboli Streptococcus pneumoniae je kulovitá bakterie, která může způsobit závažná onemocnění, jako je například zápal plic, zánět mozkových blan či otravu krve. Často je též původcem zánětu středního ucha, který postihuje nejčastěji kojence a batolata a děti do tří let věku. Které skupiny lidí jsou pneumokoky ohroženy nejvíce? A je vůbec možné infekcím předcházet?
Pneumokoky jsou bakterie, které jsou běžně přítomny v ústech i celém nosohltanu zdravých dětí i dospělých, aniž by působily zdravotní obtíže. Jestliže u jedince dojde, z nějakých důvodů, k porušení obraných mechanizmů, které zabraňují proniknutí bakterií do prostor, které jsou za normálních okolností mikrobu prosté, např. dolní dýchací cesty, obličejové dutiny, oblast středního ucha, dojde v těchto místech k zánětu. Ten způsobí buď lokální nákazu, jako je zánět středního ucha, nebo bakterie pronikne i do krve a vyvolá závažné onemocnění, např. zápal plic či bakteriální zánět mozkových blan. Bakterie Streptococcus pneumoniae se šíří kapénkovou cestou – kašlem a kýcháním – tímto způsobem může nosič nakazit i další osoby.
Státní zdravotní ústav v Česku v roce 2018 zaznamenal 481 výskytů invazivního pneumokokového onemocnění, z nichž 84 vedlo k úmrtí pacienta. Onemocnění se nejvíce vyskytuje na podzim a v zimě, kdy v populaci stoupá počet virových onemocnění, která vedou k oslabení organismu. Ten se pak hůře brání pneumokokovým infekcím.
Na pozoru by se měli mít děti a senioři
Pneumokoková infekce má zpravidla závažnější průběh u dětí do pěti let a seniorů nad 60 let. Potenciálně ohroženi jsou lidé s chronickými onemocněními, jako jsou choroby srdce, plic nebo diabetes, ale také pacienti na imunosupresivní léčbě nebo kuřáci. Pneumokokům obecně nahrává oslabená nebo nedostatečně vyvinutá obranyschopností těla.
Zrádnost pneumokokové nákazy spočívá v tom, že prvotními příznaky může připomínat „obyčejnou“ chřipku. Pacient má zvýšenou teplotu, zimnici, kašle, zvrací nebo ho trápí bolest hlavy. Proto se nezřídka stává, že nemocný nebo jeho okolí mylně vyhodnotí, že se nejedná o vážné onemocnění a bude se tak stačit vyležet s hrnkem čaje.
Pokud se ale za chřipkovými příznaky ukrývají pneumokoky, napadá onemocnění jednotlivé orgány, kde způsobuje závažné záněty. Postiženo může být středouší, plíce i mozek, v němž se může rozvinout nebezpečná pneumokoková meningitida neboli zánět mozkových blan. Bakterie, která se dostane do krevního řečiště, postupuje v organismu velmi rychle a nemocnému jde o čas.
V případě podezření na pneumokokové onemocnění je proto nezbytně nutné co nejdříve navštívit lékaře, který pacientovi nasadí vhodnou léčbu. Ta zpravidla spočívá v podávání analgetik na tlumení bolesti a antibiotik, která působí proti bakteriím. Včasná návštěva lékaře je opravdu klíčová, neboť v krajním případě může mít pneumokoková nákaza trvalé, nebo dokonce fatální následky.
Jak se před pneumokoky bránit?
Vzhledem k tomu, že se pneumokokové bakterie šíří vzduchem, je v podstatě nemožné se proti nim zcela chránit. Proto účinný způsob prevence představuje očkování. Vakcína Prevenar 13 pomáhá chránit organismus před 13 typy pneumokoků, které způsobují většinu závažných invazivních onemocnění. Vakcína v organismu aktivuje imunitní systém, aby si sám vytvořil tzv. paměťové buňky a potřebné protilátky, které zničí bakterie pneumokoků.
Dospělým pacientům se aplikuje jedna dávka vakcíny, a to prostřednictvím tenké jehly do deltového svalu na paži, případně kojencům do stehna. Osobám starším 65 let, u nichž je riziko onemocnění pneumokokovou infekcí vyšší, očkování kompletně hradí zdravotní pojišťovna. V rámci preventivních programů ale některé pojišťovny na očkování alespoň částečně přispívají pacientům mladším 65 let.
Pokud jde o další ohroženou skupinu, tedy děti, patří vakcína Prevenar 13 mezi nepovinná očkování, a tak rozhodnutí, zda proti pneumokokům očkovat, nebo neočkovat zůstává na rodičích. Vakcinace proti pneumokokům probíhá v závislosti na věku, kdy je dítěti aplikována první dávka, podle několika schémat. U nejmenších dětí (9 týdnů věku), u nichž je očkování doporučeno Českou vakcinologickou společností (viz očkovací kalendář https://www.vakcinace.eu/ockovani-v-cr) ve schématu 2 + 1 jsou první dvě dávky aplikovány do 7. měsíce věku dítěte a poslední dávka ve věku 11.–13. měsíců věku dítěte. V tomto případě je vakcína Prevenar 13 částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Zdroje
- Státní zdravotní ústav: Tisková zpráva invazivní pneumokokové onemocnění
- Pneumokokové nákazy a možnosti očkování proti nim, Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., Prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc., Maxdorf 2006
- Invazivní pneumokokové onemocnění v České republice v roce 2018, Jana Kozáková, Zuzana Okonji, Helena Šebestová, Martina Klímová, Pavla Křížoví, SZÚ 2019
- Co je pneumonie a jak ji překonat, Informace pro pacienty postižené zápalem plic, prof. MUDr. Vítězslav Kolek, CSc., SOLEN, 2015
- Co bychom měli vědět o očkování, abychom dělali správná rozhodnutí, Praktická příručka nejen pro rodiče, MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., Vydáno pod odbornou záštitou OSPDL ČLS JEP, 2015
- Česká vakcinologická společnost ČLS JEP: Očkování v ČR
- OFID: Pneumococcal Disease in Adults
- Hygienická stanice hlavního města Prahy: Tisková zpráva; Proti pneumokokem vyvolanému zápalu plic existuje očkování
- Souhrn údajů o přípravku Prevenar 13
- Státní ústav pro kontrolu léčiv: Úhrada Prevenar 13
- Metodický postup k vykazování očkování od 1.5.2019
- Česká vakcinologická společnost ČLS JEP: Dětský očkovací kalendář hrazeného očkování v ČR platný k 1.9.2019
- VZP ČR: Očkování proti chřipce, pneumokokům a HPV
