Enable JavaScript to visit this website.

Nepovinné očkování dětí. Měli byste do něj investovat?

Všechny děti v České republice musí ze zákona už v brzkém věku podstoupit sérii očkování, která je pomáhá ochránit před těmi nejzávažnějšími chorobami. Vedle povinného plošného očkování ale existují i ta nepovinná. Lámete si hlavu nad tím, jaké vakcíny nechat svému dítěti aplikovat? Vysvětlíme vám, proč byste měli zauvažovat, zda obranyschopnost potomka nepodpořit také nepovinným očkováním.

I když se o očkování obecně ve společnosti občas šíří polopravdy a mýty, faktem je, že plošná vakcinace dětí prokazatelně představuje velmi účinný způsob, jak zabránit vzniku a šíření infekčních onemocnění. Důkazem budiž, že se řada nemocí, proti nimž jsou děti očkované, jako jsou například dětská obrna, tetanus nebo záškrt, v populaci prakticky nevyskytuje.

Povinné očkování dětí v Česku ošetřuje vyhláška č. 537/2006 Sb. (novela č. 355/2017 Sb.) o očkování proti infekčním nemocem a vakcinace je plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V rámci povinného očkování musejí rodiče nechat dítě očkovat u praktického lékaře pro děti a dorost. Rozhodnutí, zda děti nechat očkovat také nepovinnými vakcínami, pak závisí na uvážení každé maminky a tatínka.

Ochranou navíc můžete jen získat

Řada rodičů se domnívá, že povinné očkování pro ochranu zdraví jejich dětí stačí. A ti, kteří uvažují o tom, že by povinné očkování rozšířili i o nepovinné vakcíny, se často obávají, že by další očkování pro dětský organismus představovalo zbytečnou zátěž. Je sice pravda, že očkovací látky mohou vyvolat nežádoucí reakce, jako je bolest a zarudnutí v místě injekce či horečka, ale většina reakcí je mírného charakteru a rychle se upraví. Obvykle není možné předpovědět, kdo může mít mírný a kdo vzácnější, závažný nežádoucí účinek po očkování. Nicméně, riziko nežádoucích reakcí může být minimalizováno dodržováním pravidel, kdy vakcínu podat a kdy nikoliv.

I když se říká, že zdraví je přednější než peníze, někteří rodiče s očkováním nad rámec toho povinného váhají i z finančních důvodů - mnohdy je nutné si nepovinné vakcíny doplatit. A některé domácnosti s dětmi musejí počítat každou korunu. Dobrou zprávou je, že řada pojišťoven na dobrovolné očkování alespoň částečně přispívá, a tak platba za vakcínu nemusí představovat tolik citelný zásah do rodinného rozpočtu. Rodiny, které nemají na rozhazování, by si proto měly zjistit, jakou částku jim jejich pojišťovna na očkování přidá.

Jaké mají rodiče možnosti?

Mezi nejčastěji aplikovaná nepovinná očkování patří:

Vakcína proti chřipce

Očkování je doporučováno dětem od 6 měsíců věku, které ještě nemají dostatečně vyvinutou imunitu, dále seniorům, jimž vakcínu od 65 let plně hradí zdravotní pojišťovna, těhotným ženám a lidem s chronickými onemocněními. Přesné složení vakcíny se každoročně upravuje tak, aby působilo proti aktivním chřipkovým virům. Vakcína obecně bývá dobře snášena.

Vakcína proti pneumokokovým infekcím

Očkování proti pneumokokovým infekcím je zařazeno do očkovacího kalendáře. Děti jsou očkovány podle schématu 2 + 1 – první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku. Za dva měsíce následuje druhá dávka a třetí očkování pak probíhá ve věku mezi 11 a 15 měsíci. Dospělým pacientům pak stačí pouze jedna dávka konjugované vakcíny. Kojencům a seniorům nad 65 let je očkování proti pneumokokovým infekcím hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Vakcína proti klíšťové encefalitidě

Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění, které přenášejí infikovaná klíšťata. Těch se v Česku zejména na jaře a v létě vyskytuje značné množství, a tak je zbytečné riskovat. A to i proto, že proti encefalitidě existuje účinné očkování. To dokonce může proběhnout v takzvaném zrychleném očkovacím schématu, kdy se druhá dávka vakcíny aplikuje už čtrnáct dní po první. Po prvních dvou dávkách se již očekává dostatečná ochrana proti onemocnění. Přeočkování je vhodné provést po třech až pěti letech, v závislosti na věku.

Zdroje:

  • MUDr. Zuzana Vančíková, CSc. Co bychom měli vědět o očkování, abychom dělali správná rozhodnutí. Praktická příručka nejen pro rodiče, 2016
  • AIFP: Mýty o očkování, 2019
  • MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. Očkování proti chřipce, web SZÚ, 2019
  • Česká vakcinologická společnost: Dětský očkovací kalendář hrazeného očkování V ČR platný k 1.9.2019
  • Zákon 48/1997 Sb.
  • Vyhláška 537/2006 Sb.
  • Souhrn údajů o přípravku FSME-IMMUN 0,5 ml a FSME-IMMUN 0,25 ml

     
PRV- 2019.02.018
Hodnocení článku: 
No votes yet
Líbí se vám článek?
Čtěte Dále
Jak vzniká zánět středního ucha? K zánětu středního ucha dochází často při rýmě nebo zánětu nosohltanu a krátce po jejich prodělání. Příčinou jsou bakterie a viry,...
Seznamte se Zánět středního ucha se týká především malých dětí – nejčastější je ve věku mezi 6 měsíci a 3 roky. Alespoň jeden případ tohoto onemocnění prodělají tři...
Častá diagnóza Zánět středního ucha je jednou z nejčastějších příčin návštěvy dětského lékaře. Pediatři se ve svých ordinacích setkávají s bakteriálním postižením...
Fakta o zápalu plic Infekční pneumonie, tedy zánět nebo také zápal plic, se projevuje kašlem, horečkou a potížemi s dýcháním. Může být způsobena viry nebo bakteriemi....
Toto onemocnění malých dětí je velmi nepříjemnou záležitostí pro celou rodinu. Nad jeho prevencí i léčbou se stále vznášejí četné otazníky. Zde jsou odpovědi na čtyři...
Pneumokokové infekce patří mezi časté onemocnění mezi dětmi i dospělými. V dětských kolektivech jsou přítomny až u 60 % dětí a nakažené děti nejsou vždy na první...