Kdy může očkování selhat a proč se to děje?
O selhání očkování se hovoří tehdy, když se u očkované osoby objeví nemoc, před kterou ho mělo toto očkování ochránit. Jak k tomu dochází, a co je možnou příčinou?
Ve většině případů očkování povzbuzuje imunitu, někdy ale...
Očkování nezaručuje kompletní ochranu, někdy prostě nefunguje. Vakcína může ztratit svůj účinek špatným skladováním. Ale i přes správné skladování někdy imunitu nepodpoří. Někteří lidé mají imunitu už před očkováním slabou (diabetici, HIV nemocní, uživatelé kortikosteroidů, podvyživení, pacienti s rakovinou, po chemoterapii nebo ozařovaní a další). Jejich bílé krvinky proto nevyrábějí dostatek protilátek. V lidském těle může dojít ke dvěma základním typům selhání očkování – primárnímu a sekundárnímu:
- Primární selhání očkování je vzácné a nastává, když tělo po očkování neprodukuje vůbec nebo v dostatečném množství protilátky proti očkované nemoci.
- Sekundární selhání očkování je daleko častější a znamená, že tělo si po očkování protilátky proti očkované nemoci vyrobilo, ale jejich hladina rychle ubývá a přestává chránit.
Účinnost i selhání očkování závisí na mnoha faktorech
Účinnost vakcíny i její selhání záleží na věku, pohlaví i celkovém zdraví očkované osoby. Důležitým faktorem je i dědičná predispozice očkovaného. Na některé jedince zkrátka neúčinkuje. Účinnost očkování se ověřuje několika způsoby. Například měřením koncentrace protilátek nebo sledováním, zda i přes očkování člověk neonemocní. Za selhání očkování mohou lidé považovat i mírné onemocnění. To znamená, že sice onemocní, ale příznaky nejsou vážné. Některá očkování mají být účinná zejména proti nejvíce nebezpečným kmenům a proti závažným projevům nemoci. Pouze mírný kašel, zvýšená teplota, lehký zánět nebo mírná bolest nemusí znamenat, že očkování selhalo.
(ercp)
PRV-2017.02.073
