Špatné dýchání: Čím je způsobeno a co ovlivňuje?
Dušnost je velmi častý příznak různých onemocnění. Asi 25 % pacientů, které lékař vidí v ambulantním prostředí, trpí dušností. Objevit se ale může i bez onemocnění nebo být čistým důsledkem více chorobných procesů. Víte, co ji způsobuje a jak ji léčit?
Co je to dušnost?
Přestože je dušnost velmi rozšířená, její popis se u jednotlivých pacientů liší a žádná jednotná definice tudíž neexistuje. Obvykle je definována jako pocit dušnosti nebo neschopnost se zhluboka nadechnout.
Jak se projevuje špatné dýchání?
Podle příznaků lze často poznat, o který orgán se jedná. U mnoha onemocnění dýchacích cest může být běžným příznakem kašel, který upozorňuje na zánět nebo podráždění dýchacích cest. Přítomnost horečky může poukazovat na infekční onemocnění, které rovněž přispívá k dušnosti.
Anamnéza alergií, domácích zvířat a vyrážek může poukazovat na diagnózu astmatu. Při jakémkoli podezření na plicní onemocnění je zásadní kuřácká anamnéza, stejně jako míra vystavení se možnosti infekce v zaměstnání a v okolním prostředí. Rozpoznání těchto příznaků není pro doktora obvykle obtížné a mnohdy se stane, že příčina dušnosti ani nepochází z dýchacího systému.
Léčba špatného dýchání
Léčba dušnosti obecně zahrnuje dva základní aspekty: nápravu základní poruchy a zmírnění příznaků.
Symptomatická péče zahrnuje podporu oxygenace a ventilace, dokud není diagnostikována a případně odstraněna příčina. Empirická farmakologická léčba pacienta s dušností se může zaměřit na zmírnění obstrukce, vyčištění hlenu, snížení zánětu dýchacích cest a zmírnění samotného hladu po vzduchu. Někdy se léčbou obstrukce léčí i základní onemocnění.
Úprava životního stylu může v některých případech významně ovlivnit dušnost, například snížení hmotnosti u osob s dušností související s mělkým dýcháním při obezitě a spánkovou apnoe nebo zanechání kouření u osob s onemocněním souvisejícím s kouřením. Chirurgické techniky, jako je operace zmenšení objemu plic, jsou užitečné u velmi vybrané podskupiny pacientů a měly by být vyhrazeny pro ty případy, kdy je doporučí odborníci.
Nejčastější nemoci, které doprovází špatné dýchání:
Alergie
Alergie je reakce organismu na určitou potravinu nebo látku. Jedná se o jedno z velmi běžných onemocnění, které postihuje také dýchací cesty. Projevuje se kýcháním, špatným dýcháním nosem, zarudnutím a svěděním očí nebo vyrážkou. Léčba alergie spočívá v omezení kontaktu s alergenem a podáváním antihistaminik.
Astma
Astma je onemocnění, které postihuje plíce. Způsobuje sípání, dušnost, tlak na hrudi a kašel. Astma lze kontrolovat užíváním léků a vyhýbáním se spouštěčům, které mohou záchvat způsobit.
Zánět průdušek
Bronchitida je zánětlivé onemocnění průdušek často nasedající na infekce horních cest dýchacích. Jednou z nejčastějších bakterií způsobujících zánět horních cest dýchacích je pneumokok. Při akutním zánětu je pacientovi doporučen klidový režim a tzv. antitusika, která zmírní suchý kašel. Pokud zánět průdušek vyvolala bakteriální infekce, lékař může nasadit antibiotika.
Chronická bronchitida je zánět a podráždění průdušek. Příčinou je obvykle dlouhodobé působení dráždivých látek, které poškozují plíce a dýchací cesty. Chronickou bronchitidu nelze vyléčit. Léčba však může pomoci s příznaky, zpomalit postup nemoci a zlepšit její průběh. Důležité je snažit se vyhýbat dráždivým látkám v plicích, jako je aktivní a pasivní kouření, znečištěné ovzduší, chemické výpary a prach.
Zápal plic
Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic, které způsobují bakterie, viry nebo plísně. Může se objevit náhle nebo se postupně rozvinout během několika dní. Mezi běžné příznaky patří kašel, dušnost, rychlý srdeční tep, vysoká teplota, pocení nebo třes. Mezi méně časté patří únava, vykašlávání krve, pocit nevolnosti nebo sípání.
Pneumonie může postihnout člověka v jakémkoliv věku, ale pro určité skupiny může znamenat velké riziko. Do této skupiny patří starší lidé nebo malé děti, u kterých je větší riziko hospitalizace. U těchto skupin se doporučuje zvážit očkování proti pneumokoku a chřipce. Pneumokokové vakcíny pomáhají obě skupiny chránit i před tzv. invazivní formou zápalu plic. Očkování proti chřipce je stejně tak důležité, jelikož zápal plic často následuje po prodělání chřipky.
