Pneumokoková onemocnění u dospělých

Pneumokoková onemocnění u dospělých

Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je grampozitivní, nepohyblivý, nesporulující, aerobní diplokok tvaru v podobě kávového zrna o velikosti 1-2 um, který se replikuje extracelulárně v savčích tkáních. Podle antigenních rozdílů polysacharidového pouzdra se rozlišuje více než 90 sérotypů zařazených do 46 séroskupin, ale pouze některé z nich jsou schopny vyvolat invazivní pneumokokové onemocnění. V České republice se nejčastěji vyskytují sérotypy 1, 3, 6B, 9V, 14, 19F a 23F – a ty všechny jsou obsažené ve třináctivalentní pneumokokové vakcíně Prevenar 13.

Kolonizace je v populaci běžná

Kolonizace nosohltanu pneumokokem je zcela běžná a lze ho považovat za součást běžné ústní flóry. Nosiči pneumokoka představují asi 5 až 10 % dospělých a 20 až 40 % dětí. V kolektivních zařízeních, pečovatelských domech a nemocnicích může být procento bacilonosičů několikanásobné. Během dětství se zřejmě každý alespoň na nějakou dobu stane bacilonosičem. Kolonizace však není vždy následována onemocněním, protože mu brání přirozená i specifická imunita.

Infekce

Pokud dojde k oslabení imunity a narušení slizniční bariéry – nejčastěji při virových infektech nebo malnutrici – může dojít k rozvoji pneumokokového invazivního onemocnění, o kterém mluvíme, pokud dojde k bakteriemii. Základním místem pro likvidaci pneumokoků v organismu je slezina, proto u asplenických pacientů nebo u pacientů se slezinou nefunkční probíhají pneumokokové infekce velmi rychle a často fatálně. Dalšími ohroženými jsou alkoholici, kuřáci s chronickou bronchitidou, pacienti se závažným onemocněním srdce a cév a pacienti s malignitami. Pneumokoková onemocnění jsou obecně nejčastější v okrajových věkových skupinách – u dětí do 2 let a u seniorů nad 65 let, u nich také probíhají nejzávažněji.

Průkaz infekce

Pneumokoka lze prokázat mikrobiologicky, nejlépe v tekutém materiálu – v krvi, sputu nebo likvoru. Vzorek by měl být laboratorně zpracován do 1 hodiny od odběru. Při podezření na invazivní pneumokokové onemocnění by měla být vždy nabrána hemokultura. Sérotypizace pneumokoků se provádí především u invazivních onemocnění.

Pneumokokový antigen je průkazný i při vyšetření moči. Jedná se o rychlé vyšetření, jeho nevýhodou je pozitivita testu při kolonizaci pneumokokem.

U invazivních pneumokokových onemocnění bývá významná leukocytóza s posunem k nezralým formám a elevace CRP ve stovkových hodnotách, častá je též elevace prokalcitoninu.

Vysoká rezistence

Problémem léčby pneumokokových infekcí je vysoká rezistence pneumokoků k antibiotikům, především k penicilinu a erytromycinu. Důvodem je nadužívání antibiotik a zbytečné využívání širokospektrých forem.

Očkování jako prevence

Očkování je jediná účinná prevence pneumokokových onemocnění, navíc snižuje rezistenci patogenů. Donedávna byla pro dospělé dostupná pouze polysacharidová třiadvacetivalentní pneumokoková vakcína. Nově bylo schváleno podávání třináctivalentní konjugované vakcíny Prevenar 13 u pacientů nad 18 let věku.

Prevenar 13

 

Kalendář akcí

zobrazit vše
 
 

Ke stažení

zobrazit všechny materiály